Panoptikum je o strachu z neznámého, o tom, co vše jsme schopni prodat a za jakou cenu, o hranicích a morálních hodnotách stojících na zisku, o zábavě bez zábavy, o osamělosti, ale i o smíchu, odvaze, snech, lidské důstojnosti, kouzelníkovi a reflektorech. Inscenace plná magie, fyzického tance, hudby, naléhavých otázek, ale i humoru. "Račte vstoupit

Před deseti lety je rozdělily, teď je spojí zpět. Nesourodé trio mafiánů se setkává ve starém newyorském bytě, aby konečně získalo, co zde bylo kdysi ukryto - prachy. Nic by jim nebránilo v cestě, kdyby každý nechtěl vše pro sebe a byt si zatím nepronajala mladá novinářka plná ideálů. Co dělat? Časy jsou zlé. A

Během čekání na začátek letního venkovního představení se v šatně potkají loutkoherečka a imitátor. Kvůli dešti se plánovaná show znovu a znovu odkládá. On a Ona mají čas začít s dialogem o dětech, kumštu, životních výhrách i prohrách. Hořká komedie, ve které dojde i na Shakespeara, Erbena a loutková vystoupení pro děti v mateřských školkách.  

Popkulturní groteska o ženě a intelektuálovi, filmech, lásce, snech a průserech.  Být dnes ženou, manželkou a matkou po třicítce je někdy samo osobě dost náročné. A když jste k tomu ještě ženou filmového kritika, může se vám snadno stát, že se vaše představy normality, klidu a štěstí posunou úplně jinam, než kde je mají obyčejní

Volná dramatizace knihy ŽENSKÝ od amerického spisovatele Charlese Bukowského Truchlokomedie NENÁVIDÍM TĚ, BUKOWSKI! vypráví příběh Henry Chinaskiho, pomalu stárnoucího spisovatele, který střídá ženy a lahve, tak jak mu to předepsal jeho autor Charles Bukowski. Co když, ale Hank ve svých snech, touží po něčem jiném…? My tu možnost uskutečnit své sny a měnit své životy

Výpravná sci-fi pohádka Za pět minut dvanáct (při premiéře ještě s názvem 2355) Vás zavede do neprobádaných končin vesmíru, kde však stejně, jako v naší galaxii platí, že jen s odhodláním a vůlí překonat sám sebe je možné dojít happy endu.   Malé vědomostní okénko: Černá bíra: Jakýkoli objekt, který je natolik hustý, že jeho gravitační přitažlivost neumožňuje

„Dětský přísahy nic neznamenaj.“ Nádech. Potemnělá jezírka v bruselské čtvrti Ixelles. Velká pán a Malej holka. Čekají. Jeden druhého si nevšímají. Nádech. Když se jedno dítě pozve k jednomu pánovi domů a převrátí mu život naruby. Nádech. Křehký příběh, který zpochybňuje identitu, v hlubinách duše oslavuje jinakost a před obtížností existence schovává hlavu pod vodu.

Komediálně dramatická amoleta o jednom (posledním) dějství. Sextet partyzánů v zemljance v pražské Stromovce. Příprava zásadního činu, hesla, hlídky, konspirace, amádová furniklovice na rušně – a slova, slova, slova.„Vážení, já bych si taky radši vařil nebo si psal nebo si chodil pozdě, ale když budem vařit, psát a chodit pozdě všichni, tak ten vlak nevyhodíme

Když Brecht v roce 1939 dopisoval svou hru Matka Kuráž, chystal se tehdejší německý Valdštejn (abychom použili postavu z jeho hry) vpadnout do Polska. Válka, o které autor vypráví, se dávala na pochod. Není proto divu, že první premiéru měla inscenace až v roce 1941. Od té doby žije jako jedna z nejzásadnějších dramatických výpovědí