Den #3 se 40. Divadelním podzimem

Posted 19 října By Jiří Gottlieber40. ročník, AktualityTagged 40., reportážNo Comments

Třetí den bývá kritický. To se však nepotvrdilo na výročním Českolipském divadelním podzimu a svá výborná představení odehráli novoborští i kadaňští ochotníci.

Dopoledne se diváci ze základních škol přenesli do Foglarových Stínadel a spolu se souborem Nopoď z Nového Boru pátrali po tajemství Tleskačova deníku. Věrně vyvedená inscenace oblíbené knihy Záhada hlavolamu, pracující na jevišti mimo jiné s magií stínohry a tematizující motiv přátelství, žákům škol ve dvou plných školních představeních ukázala bez jakékoli nadsázky a s láskou ke knižní předloze, v čem tkví síla Foglarovy knihy.

Ze zákulisních řečí můžeme prozradit, že pro herce přitom dvojpředstavení nebylo vůbec jednoduché. Zvláště, když Losna při volbě Velkého Vonta málem nezvládl vyndat ježka z klece. „Špatně jsem si ho přednastavil. Místo plánovaných deseti vteřin jsem ho lovil asi půl minuty. Přestával jsem tomu věřit. Navíc jsem viděl kolegy v zákulisí, jak se mohou potrhat smíchy,” řekl protagonista Štěpán.

Napětí s dávkou divácké nejistoty pak v podvečer dovedl k dokonalosti soubor Navenek z Kadaně, který představil v komorním prostředí s publikem na jevišti hru Iry Levina Veroničin pokoj.
Vyprodané představení na arénu za zataženou oponou přivodilo většině diváků mrazivý zážitek. Naturalistický thriller odehrávající se v jedné místnosti nedovolil publiku takřka po celou dobu ani vydechnout. Krom pár míst, kdy bylo režijně povoleno zasmát se plánovaným vtipům, které odlehčily jinak umně vybudovanou tíživou atmosféru.

Neprofesionální soubor z Kadaně se nejen díky tomu dočkal při závěrečné děkovačce zasloužených ovací. Udělat kvalitní thriller na divadle je kumšt. Když jste navíc amatérský režisér bez zkušeností a tímto titulem debutujete, je to skutečně velký počin. Jestli se souboru letošní rok nepovedlo dobýt Jiráskův Hronov, pak pod režijním vedením Terezy Gvoždiákové se jim to jistě v brzké době povede.

Krásný dotaz po konci představení do pléna organizátorů mluví za vše. „To byli profesionálové, nebo amatéři?” Na to snad jen odpovědět – byl to jeden ze souborů z programu Divadelního podzimu.

0
 Předchozí  Všechny Další